Dokrmování, masky a dekování na velkých pastvinách

Na dokrmování, používání masek proti hmyzu a dekování se nás zájemci o ustájení ptají poměrně často. Nejčastěji tuto otázku řeší lidé, kteří mají zkušenost především s boxovým ustájením nebo s menšími výběhy, kde jsou koně neustále blízko stáje a veškerá manipulace je poměrně jednoduchá. 

Highland Park však funguje jinak.

Svoboda pohybu je základem našeho ustájení -  Všimněte si velikosti Highland Park ve srovnání s velikostí vesnice Posluchov.

Naším cílem je nabídnout koním co největší prostor, přirozený pohyb a možnost samostatně si zvolit místo, které jim v danou chvíli nejlépe vyhovuje.

Když chtějí být na slunci, mohou se pást na otevřených pastvinách. Když hledají stín, přesunou se pod stromy, do lesíků nebo k přístřeškům. Při obtěžujícím hmyzu často vyhledají otevřená a větrná místa. Za chladného větru se naopak stáhnou do závětří, za terénní vlny, nebo pod přístřešky. A když se chtějí osprchovat, zůstanou prostě na dešti. 

Díky velikosti a rozmanitosti areálu si tak koně dokážou velkou část běžného nepohodlí vyřešit přirozeně sami – jednoduše změnou místa.

Osobně tvrdím, že přístřešky jsou spíše pro majitele, než pro koně samotné. 

To je jedna z hlavních výhod velkého pastevního ustájení. Současně to ale znamená, že některé služby běžné na malém výběhu není možné zajišťovat stejným způsobem.

Potřebují koně pravidelně dokrmovat?

Drtivá většina zdravých koní u nás žádné pravidelné příkrmy nepotřebuje. Mají k dispozici pastvu a mimo hlavní pastevní období neomezeně sena. Pokud kůň nemá zdravotní problém, není ve vysoké sportovní zátěži nebo nepatří mezi mimořádně špatně krmitelné jedince, skvělou kondici si u nás zpravidla udrží pouze z pastvy a sena.

U některých lehce krmitelných koní řešíme spíše opačný problém. Dostatek pastvy a sena jim může vyhovovat natolik, že začnou být až příliš dobře živení. V extrémních případech dokonce odcházejí zpět do výběhů "na hlínu", ale s celoročně řízeným přísunem potravy - výrazně nižším, než mají u nás. I proto není automatické přikrmování každého koně "alespoň hrníčkem pro jistotu" zdaleka žádoucí.

Na fotografii můžete vidět jednu z kobyl, která k nám přišla v horší kondici. Během necelého roku se výrazně zlepšila, přičemž největší část změny neproběhla na výživné jarní trávě, ale přes nejsušší léto na pastvě a na podzim a zimu pouze na kvalitním seně. Jelikož jsme totiž na kopci, jarní tráva u nás začíná výrazněji růst až začátkem května a fotka je z 24.5.

Proč koním běžně nenasazujeme masky a deky?

Neznamená to, že bychom masky nebo deky považovali za zbytečné. U některých koní a zdravotních problémů mohou mít své opodstatnění.

Na velkých pastvinách je však velmi obtížné zajistit jejich každodenní nasazování, kontrolování, hledání a opakované vracení.

Od sedlovny je to na vzdálenější části areálu přibližně 700 metrů několika směry. Mezi jednotlivými částmi pastvin jsou horizonty, meze, lesíky, palouky, keře a další členitý terén. Celý areál nelze přehlédnout z jednoho místa a jeho obvod má přibližně čtyři kilometry.

Mnoho koní si navíc masku nebo deku brzy sundá. Někdy během několika minut, jindy během několika hodin. Často jim s tím pomůže jiný člen stáda. Maska pak může zůstat v lese, za mezí, pod keřem nebo na vzdáleném konci pastviny. Někdy ji objevíme rychle, jindy až po několika dnech.

V praxi by tak bylo potřeba koně opakovaně hledat, masky a deky znovu nasazovat a následně procházet rozsáhlý areál a hledat vybavení, které si koně mezitím opět sundali.

Nejde tedy o neochotu se o koně postarat. Jde o provozní realitu rozsáhlého a členitého pastevního areálu, ve kterém se koně mohou volně pohybovat na velké vzdálenosti. Je to tedy něco za něco. Lepší a přirozenější prostředí pro koně, kde si vše může řešit sám, versus individuální péče, na kterou jsou zvyklí především majitelé, co dříve koně boxovali nebo jej měli na nepoměrně menším prostoru, kde si kůň nebyl schopen situaci řešit sám.

Maskování a dekování je tedy u nás na majiteli koně než zjistí, že kůň to u nás bez problémů zvládá i bez toho a dokud to tím pádem sám nevzdá. Naši koně už dávno vědí, kam při jaké situaci zalézt, aby měli přesně to, co potřebují. A nový kůň to rychle okouká. 

Proč nemůžeme běžně chodit pro jednotlivé koně na příkrmy?

Podobná situace nastává u individuálního přikrmování.

Koně nelze bezpečně krmit přímo uprostřed stáda. Docházelo by k vytlačování slabších jedinců, kradení krmení a ke zbytečným konfliktům. Přikrmovaný kůň proto musí být odveden stranou, v klidu nakrmen a následně vrácen zpět.

Na malém výběhu může celý proces zabrat několik minut. U nás může samotná cesta ke koni trvat pět až deset minut. Dalších pět až deset minut zabere jeho odvedení ke krmnému místu a potom je potřeba počítat s časem na samotné krmení a návrat pro dalšího koně.

Jedno individuální krmení tak může snadno zabrat přibližně půl hodiny, a to maximálně pro dva koně, které lze bezpečně odvést současně.

Pokud by se pravidelně přikrmoval větší počet koní, znamenalo by to každý den několik hodin práce pouze s jejich hledáním, odváděním, krmením a vracením na pastviny. To při běžném provozu takto velkého areálu a cenách pastevního ustájení není dlouhodobě reálné.

Navíc je pochopitelné, že pokud začne být pravidelně přikrmován jeden kůň, mohou mít o podobnou službu zájem i další majitelé. Z jednotlivých výjimek by se tak velmi rychle stala každodenní péče o podstatnou část stáda.

Je tedy individuální dokrmování možné?

Ano, ale pouze v odůvodněných případech a po předchozí dohodě.

Individuální přikrmování lze řešit zejména:

• u koně s aktuálním zdravotním problémem,

• u výrazně špatně krmitelného koně,

• přechodně v zimním období, kdy se stádo zdržuje převážně v okolí krmelišť,

• s výrazným zapojením majitele koně.

Další možností je dohoda mezi několika majiteli, kteří potřebují své koně přikrmovat a jsou ochotni se v této péči navzájem střídat. Tento způsob u nás již někteří majitelé využívají.

Každou skutečně zdravotně odůvodněnou situaci jsme připraveni individuálně řešit. Není však možné garantovat každodenní nasazování a hledání masek či dek ani pravidelné vodění zdravých koní na příkrmy pouze na přání majitele.

Velké pastevní ustájení má jiná pravidla

Velký prostor přináší koním mnoho výhod: více pohybu, pestřejší prostředí, možnost volby, přirozené sociální vztahy a možnost reagovat na počasí změnou místa.

Současně ale vyžaduje odlišný přístup než ustájení, kde jsou koně celý den několik desítek metrů od stáje.

Nechceme nahrazovat přirozené možnosti koní zbytečnými zásahy. Naším cílem je vytvořit prostředí, ve kterém mohou co nejvíce běžných situací zvládat přirozeně sami – a individuální péči poskytovat především tam, kde je skutečně potřebná.